222      a) hořejší (ČJA 2, 148 horní)

b) udeřit se (ČJA 1, 67 uhodit se)

c) hoře (ČJA 5, 376 nahoře)

1Ma) hořejší

     horejší

b) udeřit (se)

     uderit (hoderet)

c)  hore

2                 Na mapě jsou zachyceny tři výrazy, u nichž je proti očekávání samohláska r místo ř.

Formy horejší, hore jsou patrně analogické podle tvarů se základem hor- (hora, horní). Jejich rozšíření se navzájem územně liší. U adverbia hore nelze vyloučit vliv slovenského sousedství.

Obměna uderit by mohla být důsledkem analogie (podle úder), nejde-li o derivát od starého udierati (imperfektum k pův. udrieti).

3                 V Čechách se adj. horní obměňuje slovotvorně, viz ČJA 2, 148. Zde sledovanou změnu dokumentuje jen slovotvorná varianta horejší (× hořejší). Ta se vyskytuje téměř v celé jzč. nář. oblasti (mimo Příbramsko, Táborsko a Jindřichohradecko).

Lexém udeřit (se) je omezen na větší část Moravy s menšími přesahy do Čech a do Slezska. Varianta ude rit zahrnuje rozsáhlé území střední Moravy. Je běžná na východ od linie Svitavy–Boskovice–Brno–Mikulov po hranici slezských nářečí s přesahem do horního Poodří (dál na východ se lexém udeřit nevyskytuje).

Tvar adverbia hore máme doložen jen z vm. nářečí, zejména ze Vsetínska a z kopaničářských nářečí. Hláskoslovný jev (depalatalizace měkkého r’) nelze na uvedeném výrazu sledovat v celém rozsahu, protože se v těchto nářečích v našem významu užívá většinou předložkový výraz navrchu a adv. hore se tu vyskytuje zpravidla jako dubleta.