ČJA 1
203/221.8 bílit (114)
1Mbílit (bílet 603, 604, 608, 611–613)
líčit (líčet 609, 610, 614, 615, 626, léčit)
Xlištovat 106, 107, mazať 740, 747
2 Sledovaly se lexikální diference v nář. pojmenování pro činnost ,natírat vápnem (např. stěnu)‘. Ve výčtu podob jsou registrovány též znojemské formy líčet, bílet, ukazující na přechod uvedených sloves k jiné slovesné třídě, srov. I-41 mračit se, a dále střm. hlásková obměna léčit (mezi Litovlí a Kroměříží).
3 Izoglosa sleduje základní lexikální protiklad bílit × líčit. Výraz bílit se vyskytuje na celém zkoumaném území kromě stř., již. a vých. Moravy, kde se užívá označení líčit. Lexikální dichotomii doplňuje okrajové podještědské lištovat a val. mazat (obě původně v jiných specifických významech).
4 bílit Jg, SSJČ, SSJ bieliť, pol. bielić (stč. bieliti jen ,bělit prádlo‘) — K bílý, psl. *bělъ.
líčit v sled. významu jen nář.; Jg mor., SSJ líčiť obl. — Od psl. základu *likъ- (srov. líce ,tvář‘); znamenalo původně ,dávat věcem tvářnost‘.
lištovat v sled. významu jen nář. — Původně ,vkládat lišty do mezer mezi břevny roubeného stavení‘, pak ,tyto lišty bílit vápnem‘, přeneseně potom ,bílit celé hladké zdi‘.
mazat v sled. významu jen nář.; Bš laš., SSJ mazať zast. — Přeneseně, původně ,vymazávat jílem mezery mezi břevny‘.
5 bílit Po 1, Ju 1–5, Ru 1–4 — líčit Ju 6 — líčiť Ju 7, Ru 5
6 ASJ IV 176
Bh
